19.-20.7 Lassen Volcanic

Dalšího dne jsme neviděli nic moc zajímavého, ujeli jsme asi 250mil a den zakončili vstupem do národního parku Lassen Volcanic. Zaplatili jsme si kemp, tentokrát mnohem levnější, asi 250 se vším všudy i pitnou vodou. K večeři jsme měli výborné grilované kuře a několik plechovek piva. Spalo se nám krásně, i když nad ránem bylo opět trochu zima. Je skvělé, že i v letních měsících  lze využívat možnosti horkého klimatu. V nížinách je přes den od 35 do 40 stupňů, ovšem pokaždé jsme se snažili spát ve vyšších nadmořských výškách, kde bylo o poznání chladněji. Vlastně pokud jsme se dostali do výšky kolem 3 tisíc, bylo zde i k nule. Už dvakrát za dobu našeho putování jsme měli pouhé 2 stupně nad nulou.

Dvacátý červenec se nesl v duchu vulkanické činnosti. V již zmíněném parku se nachází hydrotermální sírová jezírka, vžídla horkých pramenů a pozůstatky sopečné činnosti.Vrchol Lassen Peak je se svými  3187 metry nejvýše položeným lávovým dómem na světe. Naše kroky ovšem mířili na druhou stranu parku ke kuželovitému sopečnému kráteru, na který jsme chtěli vylézt, a taky vylezli. Cesta vedla přes sopečný popel, ve kterém se šlo tak těžce jako v písku. Kráter nesl název Cinder Cone a jeho poslední výbuch byl zaznamenán v roce 1997. Z vrcholu byl pěkný výhled na celý park, i na lávu, kterou tato sopka před téměř 20 lety vychrlila. Následně jsme zamířili zpět do centra parku, kde jsme si udělali u jezera piknik a pokračovali k místu plné fumarol, horkého bublajícího bahna a teplých jezírek doplněný silným sírovým aroma. Park byl malý, né moc známí ale zato okouzlující. Dál už nás čekala jen dlouhá cesta na jihovýchod za město Reno, kde jsme také přespali. Mimochodem, město Reno je takové menší Las Vegas. Plné výškových nazdobených hotelů, kasin a všelijaké jiné gamblerské zábavy. Říká se mu také největší malé město na světě, evím přesně proč, ale všude to píší a dokonce to mají napsané i na bráně města. Teď se jen dobře vyspat a ráno vyrazit po dálnici do Salt Lake City.