Triglav
26.-30.srpen 2011
Triglav, nejvyšší hora Julských Alp nás velice okouzlila. S plným batohem jsme vyrazli na 5 denní túru až na samý vrchol tyčící se ve výšce 2864m.n.m. 6ti členná skupinka se vydala z malinkaté vesničky Ukanc ráno 26.srpna směrem do Triglavského národního parku. Po cestě jsme nepotkávali mnoho lidí, což nás velice překvapovalo, neboť na Triglav chodí zástupy lidí. Naše cesta vedla z Ukance k Černému jezeru kde jsme se díky nesnesitelnému horku museli okoupat, voda bylo ledová, měla jen pár stupňů ale to nikomu nevadilo. Po malém občerstvení jsme nazuli pohorky a šlapali směr Koča na Planini pri Jazeru tam jsme se ubytovali a plánovali cestu na další den. Druhého dne byl náš cíl Vodnikov dom, po cestě jsme potkávali nejrůznější zvířata jako krávy, sviště aj. Celou cestu se mračilo a i přes ne moc pěkný výhled jsme se stále dohadovali který den vrcholek je Triglav. Celý den jsem procházeli přes salaše a do cíle jsme dorazili těsně před začátkem deště. Třetí den ve znamení dobytí vrcholu. Ráno jsme vyrazili na Dom Planiku, kde si dala celá výprava "slovenskou kapustnicu" a čekali, až sestoupí davy lidí z vrcholu a také až nebudou mráčky. Asi po hodině čekání jsme uznali, že bychom mohli vyrazit a zdolat náš cíl. Lidí nebylo moc a krok od kroku se počasí zlepšovalo. Na vrcholu bylo krásně, ti s lepším zrakem spatřili i moře v Itálii, prostě nádhera. Dokonce je na vrcholu i tradice pro ty, kteří jsou tam poprvé. Hlavu strčíte do "raketky",památníku co je na vrcholu, a váš kamarád vás lanem plácne po zadku. Nevím přesně, co to znamená ale dělali to všichni :-) Ještě toho dne jsme slezli dolů a měli namířeno ke Koči na Doliču. Dorazili jsme za úplné tmy, na hlavách jsme měli z bezpečností důvodů i helmy, neboť hrozilo padání kamenů od kamzíků. Koča na Doliču byla krásná dřevěná chaloupka nově vystavěná, z důvodu pádu laviny před několika lety. Předposlední den se nesl v duchu Triglavských jezer, opět krásné počasí ideální ke koupání. Po cestě jsme malinko popíjeli, tak se nám krásně šlapalo a cesta rychle ubíhala. K našemu překvapí jsme došli až na Dom na Komni a tam si dali zase skvělou Slovinskou polévku plnou masa a zeleniny. Poslední den před námi byla jen cesta dolů k autu, po cestě jsme mrkli na vodopády Slap Savica a tra-dá domů. Po cestě jsme se ještě kochali vrcholky Triglavského parku a pod ním se třpytilo Bohinské jezero.
Musím uznat, že to byl moc krásný zážitek plný smíchu a skvělých lidí okolo.
Tímto děkuji Mirkovi, Durimu, Leničce, Katce a ...
Aja :-)
