6.-9.7.2013 Bryce Canyon, Zion, Grand Canyon

6.7 jsme se ráno probudili v Canyonland a za brzkých ranních hodin ještě park projeli, následně jsme najeli na dálnici a pokračovali směrem Bryce Canyon.  Do parku jsme nakonec nedojeli,  a tak jsme zakempili kousek do velkých rančů u malého jezírka s fontánkou. Fontánka byla ovšem zvláštní, tryskala z ní voda a navíc tak kolem 11 v noci došel starší pán na čtyřkolce. Vzal lopatu a naházel do té fontánky mulčovací kůru, pak zase odjel.

Následujícího dne jsme navštívili Bryce Canon.  Celý kaňon je posetý tisíci skalními vežmi, výčnělky, kamenných jehely a hřebeny. Ty zde vznikají tisíce let působením eroze, skalní pilíře a věže jsou kolektivně nazývány Hoodoos. Po krátké, ale vydatné návštěvě jsme pokračovali směrem na Zion. Po cestě v městech prodávali všelijaké kamínky, které byly docela drahé. Zion nás uvítal dlouhým tunelem ve skále, který  byl v té době architektonickým unikátem. Po krátkých serpentinách jsme dorazili dolů k návštěvnickému centru. Tak jsme se porozhlédli a zjistili fakta o Zionu. První co jsme zjistili, že ke všem vyhlídkám a památkám jezdí pravidelná autobusová doprava, která je pro návštěvníky parku zdarma. Další zajímavostí, kterou jsme vyčetla v průvodci byla pěší turistika v kyňonu. Túra to byla ale nevšední, večer jsme skočili do půjčovny a půjčili si neoprenové boty. Večer jsme si naivně ustlali u muzea s tím, že přece nikdo nemůže dojít. Opak byl pravdou, asi v 11 v noci nám klepal ranger na okínko auta. Vysvětlili jsme mu, že jsme unavení a že už nemůžeme jet dál. Ten jen kývl hlavou a řekl, že ráno musíme odjet a následující den máme spát radši v kempu.

V těchto  neoprénových botech jsme druhého dne vyrazili na dlouhou a zajímavou trasu. Nebudu vás napínat a řeknu vám, o co šlo. Jednalo se o 16km dlouhý úsek  v koňonu řeky Virgin, který z větší části vedl přímo řeknou. To znamená, že 14 km jsme měli namočené nohy v celkem chladné řece, pomáhali jsme si při chůzi trekkingovými holemi. Když jsem se v návštěvnickém centru ptala, kolik tak je přibližně vody, ranger se usmál a řekl: „Někdy po kotníky, někdy po kolena a jindy zase po prsa“. Moc jsme mu nevěřili, protože se u toho hezky usmíval. Ale chtě nechtě, nakonec měl pravdu. Kdyby byl člověk o malinko menší, musel by některé úseky přeplavat. Cesta vodou nebyla zdaleka tak lehká, jak většina turistů myslela. Neboť z té ranní skupinky jsme nakonec až k vodopádu, který značí konec cesty, pouze my. Nakonec jsme s promočenýma nohama došli k autu a vyrazili na další velkou atrakci a tou byl Grand Canyon. Cesta tak)m byla ovšem dlouhá, projíděli jsme státem Arizona a tam byla v těchto místech hodně nehostinná. Nikde žádná civilizace, pouze holé pláně a sem tam v dálce nějaký barák indiánů. Už dva dny jsme neměli nic moc k jídlu a potřebovali jsme nutně nakoupit ale podmínky nám vůbec nepřáli. V nočních hodinách jsme dorazili do městečka Tuba City, velké ale odlehlé. Obchod jsme hledali pěknou dobu, nakonec asi v 11 jsme něco našli a dokonce měli i otevřeno. Tak jsme si koupili aspoň bulku a sýr na večeři. Zaparkovali jsme za školou na docela tmavém parkovišti. Než jsme ovšem přeskládali věci z kufru na přední sedačky tak dojeli šerif. Prý máme jít spát někam na světlejší místo, třeba k fast foodu, ten je otevřený 24 denně. Tady je to moc tmavé a mohlo by se tu střílet. Tak jsme si ustlali s fast foodu aby nebyl problém.

Další den jsme měli za cíl pouze dojet na jižní okraj Grand Canyonu. Cesta byla poměrně krátká, takže jsme nikam nespěchali a po 2 hodině jsme bylu u vstupní brány do parku. Hned za vstupem jsme si našli pěkné odpočívadlo a uvařili si dobrý oběd. Pak už jsme se jen kochali krásnou kaňonu a hledali si nějaké místo, na kterém bychom přespali. Ráno jsme totiž chtěli sestoupit a zase vyjít celý Grand Canyon.  Potřebovali jsme se ještě okoupat a tak jsme zašli do kempu do sprchy a při té příležitosti jsme si vyprali všechno špinavé prádlo v prádelně. Prádelny jsou zde velice populární, úplně jak z Amerických filmů, dojde člen rodiny, vybere a ještě usuší. S čistým prádlem se opět vrací domů :-) Tak jsme všechno zařídili a po západu Slunce jsme se uložili na parkovišti k spánku. Potřebovali jsme se dobře vyspat a hlavně brzy ráno vstávat. Dobrou noc :-)